Konec

27. may 2011 at 20:02 | Kirma |  Poezie
Večer, ještě před hodinou
Měla jsem klec kolem sebe černou
Po chvíli se ale objevil
Naznačil svými slovy: Teď jsem tě osvobodil
Z toho všeho utlačování, trápení...
Co uměl jen on..
Připadalo mi to jako pomalý umírání,
Který nekončilo...
Klesala sem pomalu ke dnu,
Topil mě jak ve zlym snu..
Co jsem měla dělat? Všechno bral jako výmluvu
Která mu nestojí ani za blbou omluvu.


Dnes ale se to změnilo
Jasně jsem řekla: Jdi ode mě pryč
Všechno se najednou otočilo
A já necítila žádnou kýč.
Neuvědomoval si, co psal, jak se choval,
Nevěděl co chce,
Z toho všeho svýma slovama vycouval,
Řekla sem, že
Už nechci být v jeho přítomnosti,
Trpěla bych dál
Všechno v jeho blízkosti
Bylo jako černočerný sál
Plný smutku, útlaku, krve
Myslela sem si: to mi srdce rve
A tak říkám jen jedno:

Je KONEC......
 

1 person judged this article.

Comments

1 Ururu Ururu | Email | Web | 15. december 2011 at 19:22 | React

Některý části mi přijdou naprosto geniální, ale některý rýmy jsou takový ohraný. Myslím, že neohranej rým se dneska už moc vymyslet nedá, ale fandím ti! =D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement