Guardian Angel

7. june 2011 at 7:08 | Kirma |  Příběhy
Dimenze, ve které jsem žila, mi přišla jako místo plné špíny, hříchů, zrádců a nespravedlnosti. Život tam mi připadal jako rouhání. Jako by byl celý můj život zbytečný.
Je to už nejspíš 5 let, co jsem se stala andělem ochrany. Neboli strážný anděl. Chráním 13-letou dívku, jenomže to teď není vůbec podstatné.
Můj život se odvíjel obyčejně, jako každému. Stereotypní činnosti byly na denním pořádku. Nemohla jsem naprosto nic. Ze školy jsem se musela vracet na minutu přesně. Ani jsem nemohla ven.
Připadala jsem si jako ve vězení.
Jednou se ale stalo něco, co by moje maličkost nikdy nečekala. Cesta ze školy byla jako vždy nudná. V rukou jsem držela sešity. Koukala jsem do země, když najednou...
,,POZOR!!,,
Vlítla jsem skoro pod auto, kdyby mě ovšem nezachránil kluk... Který byl opravdu nadpozemsky krásný. Z pusy mi nevyklouzlo jediné slovo.
Jako bych přestala dýchat.
On: Jsi v pořádku?
Já: Díky tobě ano... Jsem ti vděčná.
On: To nic nebylo.
Já: Zachránil jsi mi život!
Usmál se na mě a já stále koukala do jeho zářivých, čokoládových očí. Oba jsme cítili ve vzduchu zamilovanost...

O měsíc později
Vracela jsem se domů. A bylo mi divné, že Daniel odmítl pozvání na schůzku... Bylo mi to divné.
Byli jsme spolu šťastní, ale najednou se něco zvrtlo. Přesně jsem nevěděla co. Nedělala jsem něco špatně...?
Rozhodla jsem se, že to sama prozkoumám. Dost jsme si důvěřovali, proto mi dal klíč k jejich domu.
Potichu jsem vstoupila a zavřela za sebou. U botníku byly dámské tenisky. Docela mě to šokovalo, ale pak mě napadlo, že boty by mohly být nejspíš jeho sestry. Pomalu jsem stoupala po schodech do jeho pokoje. Jakmile jsem dorazila ke dveřím, všimla jsem si růžového, třpytivého topu na zemi. To už mi bylo podezřelé. Jeho sestra takovéhle topy nenosí a navíc růžovou nesnáší, je totiž punkerka. Otevřela jsem dveře a...
Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Můj přítel v posteli s jinou.
Já: -sykla jsem- A já ti věřila...
On: Zlato, to neni, jak vypadá!!!!

Byla jsem rozhodnutá okamžitě, co udělám. Daniel byl totiž jediná osoba, které jsem mohla věřit. Vypadal, že mi bude věrný.
Ale nestalo se tak.
Všimla jsem si otevřeného okna. Rozběhla jsem se a... pak tma.
Vyděšený výkřik těch dvou byla poslední stopa mého života.
Zemřela jsem.
Za 2 minuty moje duše opustila tělo a já na všechno shlížela z dálky. Z pohledu ducha. Teď, když jsem věděla, že jsem duch, mohla jsem si dělat, co se mi zamane. Navštívila jsem se v nemocnici, kde jsem slyšela větu: ,,Už jí neni pomoci,,. Pohřeb se stal také středem mého zájmu. Nečekala jsem, že tam bude tolik lidí. Celá moje rodina a ON. To mě naštvalo.
Rozhodla jsem se, udělat mu ze života peklo.
Začala jsem u schovávání věcí. Poté jsem jim dělala potíže s elektrikou. Pak jsem přešla k drastičtějším metodám. Otrávila jsem mu domácího mazlíčka. Z toho se složil úplně. Následovalo těžké zranění jeho maminky. A on začal tušit, že jsem to já.
Snažil se mě jakkoliv odvolat, ale já se nenechala. 2x v noci jsem se mu zjevila. On zešílel hrůzou.
Jenomže pak už to nevydržel a opustil tento svět 2 týdny po mě.

A já se stala strážným andělem....
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 14. april 2012 at 10:34 | React

Panejo, tohle by si zasloužilo několik dalších dílů, je to super. Zvlášť ta část se strašením :-)

2 Minu Minu | Web | 25. april 2012 at 15:32 | React

Přesně jak říká Moi. To bys měla rozpracovat. Tyhle příběhy jsou moc dobré a doufám,  že bude pokračování. Nelepší je ta část s tím jak on opustí svět 2 týdny po ní...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement