Kdo říká, že nikdy v životě nelhal, tak lže. Kdo říkal, že nikdy v životě neřekl pravdu, tak lže. Jenomže u každýho je to něco jinýho: lhát je jednodušší, než mluvit pravdu, která někdy bolí.
Jednou ze lží ( a to docela velkou) je přetvářka. Máte kamaráda, kterýmu totálně věříte, všechno mu sežerete i s navijákem, důvěřujete mu a on mezitim o vás rozhlašuje, jaký ste pesimisti, že mu věříte, pomlouvá vás na každym kroku... a ostatní jeho kecům a fámám věří a vy ste potom v pasti, protože se z toho jen tak nedostanete. No a jak se tomu ubránit? Neni to tak jednoduchý. A většinou by to mělo samo vyšumět. Časem.
Lhaní člověku do očí, je taky pořádnej kalibr. Když ten člověk navíc ještě vyzní přesvědčivě a nedělá žádný pohyby a gesta napovídající tomu, že lže, potom si taky pořádně můžete pořádně popálit prsty. Skočíte na nějakou věc a pořádně za to zaplatíte. A nemusí to bejt jenom penězma.
Potom (abysme jenom nemluvili o zlých věcech) je tu ,,druhá tvář,, jako např. člověk, který se vydává za něco jinýho než je. Myslím teď vzhledem, ale nemusí to tak být. Třeba transky, nebo slavná tvář jiného člověka.
Co se týče druhé tváře, občas nám to zachrání život.....
Comments
Dobrý článek.
Děkuju