Jednou večer....

7. august 2011 at 11:04 | Kirma |  Příběhy
Procházela se po aleji a dívala se na stromy, které byly pod nadvládou lehkého větříku. Rozvíval listy jako miniaturní vějíře, sem tam nějaký ten list ukončil svůj život na mokré podzimní zemi. Ona ale přemýšlela nad svým neštěstím. Včera, co se stalo, by jí nenapadlo nikdy na světě. Neměla to vidět. Ale přesto se jí naskytl krutý pohled na realitu. Přišla o svého nejbližšího člověka. Jediného, kterého ještě dokázala za svých 16 let milovat.
I počasí, jako by reagovalo na změnu nálad této dívky. Bylo sychravo, slunce někde pryč v oblacích. Ona se slzami v očích pohlédla na oblohu a zeptala se sama sebe: Proč? Proč se to stalo zrovna mě? Osud je nespravedlivý. Zvedla ze země spadlý lístek a zadívala se na něj. Kéž by jím mohla být. Bezstarostně plout po hladině.... Anebo spadnout na zem bez jediného zranění a nic neřešit.... Proč to lidé mají tak těžké? On byl jedinou částí její duše. Nikdo jiný jí nedokázal vyslechnout, milovat, respektovat. Ale ten už od včerejška nebyl mezi živými. V nemocnici byl ukončen jeho drahocenný život. A ona zůstala sama, zoufalá, osiřelá, bez kousku srdce. Měla pocit, jako by jí kousky srdce hořely v ruce a s ní by hořela i ona......
 

2 people judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement