Jen začít věřit.....

29. august 2011 at 16:19 | Kirma |  Příběhy
Noc s příchutí chladna. Kdekdo se snaží v rychlosti dojít do svých domovů, protože nechce být polapen dlaněmi paní Zimy. Lidé doufají, že to brzy přestane. Užívají romantickou atmosféru při svíčkách a společným povídáním o životě. Nikdo z nich ovšem netuší, že nedaleko na mostě leží padlý anděl....
Šla jsem se druhý den projít. Mráz mě štípal do tváře a já se víc zabalila do svého kabátu. ,,Nikde nikdo, je tu mrtvo,, říkala jsem si. Rozhlížela jsem se kolem. Všimla jsem si zamilovaného páru a usmála se. Poté mi však zrak padl na zem. Vypadalo to jako krev. Shýbla jsem se, vzala si trochu na prst a přičichla si. Ano, byla to krev. Trochu jsem se lekla. Co se mohlo stát? Vypadala čerstvě. Znovu jsem se rozhlídla a zalitovala nad krutým životem.
Vrátila jsem se domů s pocitem nejistoty. Co se přihodilo? Někdo někoho pobodal? Nebo se někdo říznul? Nevím a nic mě nenapadá. O tomhle mostě se povídalo spoustu historek. Jedna z nich je, že tam padají andělé a že vždy po nich zůstanou krvavé stopy, ale já tomu nevěřila. Jak může nějaký anděl spadnout, když neexistují? Zakroutila jsem hlavou. Lidé si vymyslí cokoliv. Jenomže další den se stalo něco strašného....
Znovu jsem se šla projít, zas na to samé místo, kde jsem uviděla krvavou skvrnu. Pohled na zem mi ovšem vyrazil dech. Od skvrny vedly stopy dál po mostě. Najednou mi někdo sáhl na rameno, já se otočila a pohlédla do tváře snad nejkrásnějšímu klukovi na světě.. Možná to zní obyčejně ale vypadal jako anděl.. Jako anděl!!
On: Není radno tu teď být, je to tu nebezpečné. Jdi do bezpečí a...začni věřit andělům.

Poslechla jsem ho, od té doby věřím na anděly, ale svého zachránce jsem už v životě neviděla....

 

1 person judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement