Virtual Reality 17. part

17. december 2011 at 21:10 | Kirma |  Virtual Reality
..Podívala jsem se na podlahu.
,,Co? Ono ti to nestačilo? Máš ještě hlad, co?,, zvolal na mě posměšně ten Slizoun. Tekly mi slzy a nic jsem nebyla schopná říct. Přišel ke mě Carlos, vzal mě za vlasy a surově mi škubl hlavou dozadu.
,,Odpověz mu! Budeš tady sedět a bulet?? Tvůj problém, pos*ala sis to všechno sama! Nemáš věřit internetu.,,


,,Mám hlad...,,zapípala jsem.
,,To máš ale smůlu, my tě tady živit nebudeme, nejseš doma.,, odpověděl Slizoun. Stál u stěny se závisnou poličkou a něco na ní připravoval. Podle lahviček a bílého prášku jsem poznala, že to nebude nic dobrého na moje zdraví. Pokud to ovšem bylo pro mě. Snažila jsem se nenapádně koukat tam očima, ale moc to nešlo, poličku zakrýval svým tělem. Najednou se ozvalo melodie.
A já poznala, že je to můj mobil.
Začala jsem panikařit a upadat do šoku. Vnitřnosti mi začaly hořet, cítila jsem nervozitu a strach. Christina vzala můj mobil do ruky a podržela mi ho před očima.
,,Mamka!,, vykřikla jsem. Christina se ale zle zasmála.
,,Ano mamka. Chceš to vzít?,,
,,Ano! Prosím!!,, zoufale jsem vykřikla a doufala, že svou spolužačku nějak obměkčím.
,,Smůla!,, Zasmála se ještě víc, třískla mobilem o zem a dupla na něj. A měla jsem po mobilu. Teď už mě nikdo nenajde.
Jsem v pasti.
Ale to už jsem věděla jak dávno. Když jsem se podívala o několik dní zpátky... Nemuselo se tohle vůbec stát.

O několik hodin později
Slizoun se podíval na hodinky a řekl: ,,Je čas.,,
Christina s Carlosem mě vzali každý za paži a odváděli mě ven. Před garáží stála otlučená dodávka. Docela mi vrtalo hlavou, na co potřebují tak velké auto.
Když mě ale hodili do kufru, čekala mě děsivá podívaná....
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement