Jen jedno říznutí může ovlivnit průběh života...

15. january 2012 at 13:14 | Kirma |  Psychologické já
Sebepoškozování. Slovo, které zná určitě každý člověk a představuje si pod ním jakoukoliv část těla pořezanou ostrým nástrojem. Nástrojem bolesti, ale i uvolnění. Jaké pocity probíhají člověku, který se cítí v hluboké depresi a nevidí jiné řešení, než se pořezat. Anebo spolykat nějaké prášky, či pokud vidí něco jiného. Pohání ho myšlenka, že si prostě nějak musí ublížit. Dostat ze sebe tu psychickou bolest, která mu byla způsobena.

Je to prosté: na nějakého člověka dopadne deprese, vezme si např. žiletku, udělá si jeden řez a uleví se mu. Je to pocit tekoucí krve, která představuje odplavení vší té bolesti? Dá se to tak říct. Nejhorší však bývá, že tato osoba se může stát závislá na sebepoškozování, což je ta nejnebezpečnější věc na celé záležitosti. Jakákoliv maličkost osobu rozhodí a ona sáhne po žiletce. A řeže se čím dál víc. Protože cítí úlevu. Úlevu od toho všeho, alespoň na chvíli.
Jizvy se snaží zakrývat pod kousky oblečení, ať už to jsou dlouhé rukávy, náramky, či cokoliv jiného. To je většinou jedna malá stopa, když si všimnete, že vaše kamarádka začne i v tom největším parném létě nosit mikiny, které ji zakrývají ruce za každou cenu a nechce se moc vysvlékávat při tělocviku a podobně. I když znamení můžou být i jiná.
Mezi sebepoškozování nepatří pouze řezání kůže, ale i pálení cigaretou, štípání, kousání apod... Nejhorší bývá, že se toto stává velmi často, protože nejspíš už člověk nevidí jiné východisko, když mu nikdo nerozumí. A jak dané osobě můžete pomoct?
Hlavně jí nevyčítejte, co dělá! Věty typu: ty jsi trdlo a hloupá/ý, že to děláš....Anebo: Akorát takhle umřeš a podobně toho člověka nakopne akorát k tomu, že mu nerozumíte.
Snažte se mu být pořád nablízku a oporou. Držte se ho i v těžkých situacích.
Zkuste zjistit, jestli nemá problémy v rodině, nejlepší je, když rodiče daného člověka znáte. Promluvte si s nimi.
Dobré je také zavolat na Linku bezpečí, či jinou linku, která je anonymní a bezplatná.

Osobně jsem se se sebepoškozováním nesetkala, nemám to zapotřebí, ale znala jsem a znám hodně lidí, co se s tím setkalo a pár jich to pořád ještě dělá... Věc, která se nemá nechávat jen tak uležet, protože otrava krve čeká všude....

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 <LaDy MargaretH> <LaDy MargaretH> | Web | 15. january 2012 at 13:58 | React
2 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | Email | Web | 24. april 2012 at 19:49 | React

Blázniš, ešte aby to moja kamka roztrubovala mojim rodičom.... dosť čo to pred nimi sama maskujem :-?
Ono to nemusí byť ani tak obrovská bolesť psychická. U mňa to bolo také... také nutkanie si niečo urobiť. Asi dozvuky po tom, čo som sa podpálila. Znie to hlúpo. No ako krátkodobý selfahrmer hovorím ostatným - nie. Nezačínajte s tým. Je to návykovejšie ako tetovanie a to je dosť čo povedať.
Jazvy mám hlboké a toto leto sa preparím v mikine, max. v košeli s vyhrnutými rukávmi po lakte.
It´s all.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement