Tajemná skříňka

22. april 2012 at 13:19 | Kirma |  Příběhy
Jednorázovka pojednávající o daru, který může i zabíjet...anebo i pomoct?
(Doporučuji: číst v zatemněné místnosti, bez hudby, anebo pokud chcete s kvílením houslí.)
Příjemné čtení!

Deštivo, dusno, tma a žádné světlo, které by lidé v tuto příhodnou dobu uvítali jistě s otevřenou náručí. Jenže jejich představa se jen tak nenaplní, počasí si dělá, co chce.
Avšak v jedné chatrči nedaleko hřbitova bydlela jedna mladá dívka. Mohlo jí být kolem 14, či 15 lety. Vyhublá, zoufalá, hladovějící, trpějící. Nezbývalo jí nic, než nacházet zbytky jídla všudemožně, ať už je to ve městě, či jinde. Myslela si, že pro ni nemá život smysl. Proč také-její macecha ji týrala, její otec si jí nevšímal. A její pravá matka našla klid právě na nedalekém hřbitově. Postihla ji tuberkulóza.
Karin však věděla, že pokud bude nadále otálet, její hlad jí za chvíli začne spalovat krk a žaludek. Musela něco jíst. Vydala se tedy do města, kde se vždy něco našlo. Lidé měli smysl pro plýtvání, hlavně ti bohatí.
Došla k jedné velké popelnici, pokud se to tak dalo nazvat. Poté uslyšela kroky.
,,Ach ne.,, Pomyslela si. Bylo jí trapné, když ji někdo viděl hledat jídlo v hromadách odpadků. ,,Matka by na mě určitě nebyla pyšná. Alespoň by se mi snažila pmoct.,, Ucítila, že ji po tváři stéká horká slza. Ne, teď nesmí brečet. Seber odvahu holka. Vybrečíš se až doma.
Kroky se přibližovaly, Karin neměla odvahu podívat se, kdo to je.
Kdo jsi?
Karin myslela, že má halucinace. Něco uslyšela.
Neboj se mě. No tak.
Hlas zněl jakoby z dálky a formou nadpřirozeného hlasu. Ale stejně byl slyšet, jako by na ní někdo mluvil ze 4 metrů.
Něco ji nutilo podívat se na pravou stranu, odkud slyšela kroky a ten hlas. A nemohla šokem ani pípnout.

Před ní stál černý přízrak s rukama prožranýma červy. Držel podivnou černo-modrou skříňku.

Neboj se...Nic ti neudělám. Na, vem si toto -podával ji skříňku- Přinese ti spásu. Osvobození. Štěstí. A věčnou lásku.

Karin držela skříňku a strachy ze sebe nevydala ani jednu hlásku. Jak se přízrak objevil, tak i zmizel. Jen ta skříňka byla znamením, že tu byl. Něco ji říkalo, aby ji otevřela.
Učinila tak.
Najednou se zvedl obrovský vítr a všechno kolem ještě více potemnělo, jako by nestačila ta tma, která tu byla doposud. V dálce zahřmělo. Jako by se celé město rozbouřilo, vztekalo. Blesky švihaly kolem. Poté vítr ustal, stejně tak blesky a hřmění.
A ve skříňce nic nebylo.
Karin byla zklamaná, myslela si, že tu spásu uvidí hmotně, v podobě nějakého kouzelného prstenu, či něco podobného. Na druhou stranu byla i vyděšená, kvůli tomu, co se odehrálo. Stále držela skříňku otevřenou. A stála jako soulný sloup. Nohy z olova, mozek zatemněný.

Ale stejně musela něco udělat.

Adrenalin ji donutil rozeběhnout se vší silou domů. Běžela jak nejrychleji dokázala. Přiběhla domů a skříňku položila před otce na stůl. Ten se na ni jen podíval a pozvedl obočí.
,,Něco jsem viděla otče! Přízrak! A dal mi tuto...tento dar!,, zašveholila a setřela si pot z čela.
Otec se na ni jen díval, jako by se úplně zbláznila. V Karin povadla veškerá radost. Najednou v ní hrklo a ona se příšerně rozkašlala. Jako by měla vykašlat plíce. Jenže nikdo ji nepomohl.
,,Ztrať se ty prokleté dítě! Vypadni!,, Vykřikla macecha a flákla ji utěrkou. Karin se s pláčem a nesnesitelným kašlem odvrávorala do jiné místnosti. Tam si sedla. Plakala dlouhou dobu nad tou nespravedlností a záští, která ji trápila.

O 3 dny později Karin onemocněla.
Vysoké teploty nebyly vyjímkou, stejně tak příšerný kašel a bodavá bolest hlavy. Plíce jí hořely. Její tělo se svíjelo v křečích, nemohla nic dělat. Nedostávala jídlo, jít ven se neodvážila. Kašlala krev. Zvracela. Slzy jí tekly proudem.
Tělo postupně sláblo a její duše se pomalu vytrácela do neznáma. Nedokázala nic, jen ležet na zemi a trpět.

Netrvalo dlouho a její duše opustila tento svět.
Ona však nikdy nepoznala pravdu. Otevřela skříňku Smrti, přímo od přízraku, který smrt přináší.
Odešla za matčinou duší. Konečně našla klid a svobodu, přesně jak jí smrtka řekla.
 

4 people judged this article.

Comments

1 Merry Merry | Email | Web | 22. april 2012 at 13:32 | React

páni ... to je krásne :) veľmi sa i to páči také príbehy mám rada :D a inak .. ďakujem za komentár (smilnakova.blog.cz) na tú báseň o slniečku :D...

Veľmi sa mi páči táto poviedka... :)

2 Merry Merry | Email | Web | 22. april 2012 at 13:32 | React

[1]: neber to ako reklamu, pretože to nie je reklama... :-D

3 Jannie Jannie | Web | 22. april 2012 at 16:32 | React

Mohla bys mi to prosím poslat na email? Icq už totiž nepoužívám a obávám se, že jsem zapomněla přihlašovací údaje :D Kdyžtak na jannieey@seznam.cz :) budu ráda.

4 Kostík Kostík | Web | 22. april 2012 at 16:47 | React

Opravdu nádherně napsané..  ;-)  Až mě z toho zamrazilo :D

5 Piper Piper | Web | 23. april 2012 at 6:28 | React

Má to teda nádherný konec, i když končí smrtí, ale je velice krásné, jak popisuješ Karininu duši, která se shledá se svoji matkou. Nádhera! ♥

6 Minu Minu | Web | 23. april 2012 at 14:34 | React

Moc pěkné. Nejvíc mě dostalo to praštění utěrkou. A moc se mi líbí styl jak píšeš. A ta smrtka je nejlepší :-D

7 Violett Violett | Web | 23. april 2012 at 15:36 | React

Děkuju, no jo prsala jsem to na rychlo a u toho dělala asi dalších pět věcí ;) Jinak úžasnž příběh! :)

8 Violett Violett | Web | 23. april 2012 at 15:36 | React

Děkuju, no jo prsala jsem to na rychlo a u toho dělala asi dalších pět věcí ;) Jinak úžasný příběh! :)

9 Aelis Aelis | Web | 26. april 2012 at 20:53 | React

První, co mě napadlo, byla Pandořina skříňka. Hah. Miluju tyhle tajemný věci. :D Šťastně vzpomínám na dobu, kdy jsem četla jen samé hororové povídky a tak. Zase se k tomu musim někdy vrátit. :)

10 Kateřina Mrázková Kateřina Mrázková | Web | 15. may 2012 at 18:43 | React

Nádhera, pokud jde o tu skříňku, tak to pro ni bylo opravdu vysvobození.

11 tail-haris tail-haris | Web | 21. july 2012 at 13:14 | React

souhlasím s předchozíma komentářema, je to super... trochu smutné, ale pěkné :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement