Have You Ever Been In My Life? 3. part

5. june 2012 at 17:45 | Kirma |  Příběhy
Protentokrát jsem vybrala depresivní soundtrack z filmu Requiem For A Dream. Nevím, proč jsem si toho nevšimla dříve, že na tu temnou atmosféru povídky se hodí:D Ale naštěstí už nemám problém s délkou videa, takže pokračování můžete s klidem číst pomalu.
Zase jsem se moc rozkecala, no... Tak přeji příjemné čtení!
Upozornění: Toto pokračování obsahuje brutální a nechutné pasáže. Nedoporučuji pro slabé žaludky.

Odhodlala se podívat se za sebe. Uviděla prazvláštní tvary, které ji nejspíše tížily záda. Měly tvar jako... panebože... byla to křídla.
Lucy měla chuť zakřičet, ale hlas se jí zadrhnul.
Udělali z ní anděla.
To ale ona nechtěla. Ona chtěla být normální puberťačkou s normálními problémy. Zjevují se snad andělé proto, aby se ochráněný člověk touto bytostí nakonec stal? Jak pošetilé a nelogické. Lucy se chtěla zvednout, ale měla ztěžklé tělo. Rány pálily. Nemohla nic dělat, snad jen sedět a čekat, jak to s ní bude dál.
**
,,Poběž! Rychle!,,
,,Lucasi, já už nemůžu!,,
,,Dělej!!! Nebo nás chytí!!
,,Ne, já ne...,,
,,Zabijí tě!!,,
,,Lucasi, pomoc!!,,
,,Hlavně se neotáčej! Jsou...Lucy!!!!,,

S úlekem se probudila. Její obličej se leskl potem, byla vystrašená. Ve snu jí právě někdo zabil. Nic nechápala. Za prvé je v nějaké místnosti, za druhé z ní někdo udělal bezvládného a polomrtvého anděla a za třetí nemůže křičet.
Poté uslyšela podivný zvuk, jako by někdo něco sunul po zemi. Lucy se polekaně otáčela. Zvuk se blížil čím dál více. Nabýval na intenzitě. Po chvíli zvuk ustal a vedle Lucy něco přistálo, jako by to někdo hodil.Z mlhy se nedal poznat tvar, ale ta věc páchla. Mlha pod nátlakem ustupovala a tvar začínal nabývat. Dívka okamžitě poznala, o co se jedná.
Byla to mrtvola.
Ve značném stadiu rozkladu a nejspíše to byla zdechlina mužského pohlaví. Lucy se otočila a začala zvracet. Mlha se okamžitě nasákla pachem mrtvoly. Nedalo se to tam vydržet. Připadala si jak v márnici s čerstvými mrtvolami, které se nedostaly do mrazícího stadia.
Bylo jí opravdu zle. Nemá anděl náhodou chránit? Copak musí projít nějakým zvláštím rituálem, typu ,,Hodíme ti sem mrtvolu, ty se tady z ní pobliješ a nazdar?!,, Začala plakat. Cítila, že zešílí.

**
Po vyčerpávajícím incidentu Lucy zas usnula. Tentokrát se jí nic nezdálo. Možná to pro ni bylo osvobození. Ale stále musela myslet na tu zdechlinu vedle sebe. Nahé, páchnoucí, rozkládající a bezvlasé ,,něco,, co před dvěma dny ještě žilo. Bylo to poznat.
Její spánek byl přerušovaný. Něco ji napovídalo, že by se na mrtvolu měla zblízka podívat. Poznat, kdo to je. Protože měla neblahý tušení...že jí mrtvola někoho připomíná.
Otevřela oči dokořán. Měla co dělat, aby zase nevrhla. Pach byl opravdu intenzivní.
Lucy si ji dokonale prohlédla v obličeji. Moc to poznat nebylo-chyběly oči. Prázdné důlky jako by naznačovaly brutální boj. Proč, proboha? Co se stalo?
Pomalu jí to začínalo docházet.
Tvar rtů, obličeje a nosu, které znala tak dobře. Hubená postava vše dokazovala. Jeden maličký pramínek hnědých vlasů..... zděsila se.A měla k tomu pádný důvod.
Konečně našla sílu pořádně zakřičet. V jejím výkřiku znělo zoufalství, vztek a smutek zároveň. Nerozléhala se zde žádná ozvěna. Jí to bylo ale jedno. Sesypala se. Brečela a křičela zároveň.

Lucas byl mrtvý.

Nazval ji sice zrádkyní, ale ona tohle nesnesla. Nesnesla pohled na to, že ho někdo zavraždil a jeho mrtvolu hodil vedle její předělané já. Možná dopadla o mnoho hůř. Kolik zoufalství bude muset ještě zakusit? Koho jí sem hodí příště? Paula? Nebo jejího přítele z dětství Marka? Její nejmilejší osobu už jí sem hodili.
Nechápala to. Po chvíli zvedla veškerý zbytek síly, který měla a nevšímajíc si bolesti se zvedla. Začala pomalu chodit okolo prostředí, ve kterém byla. Nedokázala určit, jestli je to místnost. Vypadalo to spíše...Jako nějaká chodba. Ale ne, to je blbost-vždyť by slyšela svou ozvěnu, která byla do této chvíle plná nářků a zoufalých výkřiků. Zkoušela se toho šedého ,,něco,, dotknout. Nešlo to. Mlha jako by tam nebyla. Pach se pomalu vytrácel a Lucy mohla zase dýchat. Udělala pár pomalých kroků, ale nebylo to nic platné. Žádná propast. Žádná skála. Žádná chodba. Žádná místnost. Prostě nepojmenovatelná nicota. Asi věděla, jak to pojmenovat. Její srdce bušilo jak o závod. Zkusila běžet, ale poté si vzpomněla, jak by to s ní zas dopadlo a raději toho nechala. Pod nohama necítila nic, žádnou zem, ale přesto mohla chodit, aniž by se bála, že spadne. Mohla běhat do alelujá, ale stejně jí to nepomohlo.
Zkoušela zavolat, ale nikdo se neozýval. V tom případě... Kdo sem hodil tu mrtvolu?
Lucy si kecla na zadek. Už vůbec netušila, jak dál. V tom případě.... Je ale anděl, ne? Co když třeba má nějaké schopnosti? Znovu se zvedla a zkusila na nic nemyslet......

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Eruvië Eruvië | Web | 5. june 2012 at 20:00 | React

a co třeba kdyby Lucase oživila a byla jeho strážným andělem?

2 Awaran Awaran | Web | 5. june 2012 at 20:21 | React

Ano, mohla by ho oživit...bylo by to dobrý..krásněpíšeš...první povídka kterou od tebe čtu..a už se nemužu dočkat na další..^^

3 Yuuka Yuuka | Web | 7. june 2012 at 15:46 | React

oživení...hmmm...a pak by ho vynesla zpátky na svět, kde by jej hlídala...nevím jak to bude pokračovat, ale na další díl se těším! ^.^

4 I love him.... :'(♥ I love him.... :'(♥ | Web | 7. june 2012 at 17:41 | React

já vím.... ale prostě.... já sem ho fakt měla strašně moc ráda..... :(

5 Jannie Jannie | Web | 7. june 2012 at 20:15 | React

Na svém emailu máš své odpovědi :))

6 Foxie Foxie | Web | 8. june 2012 at 14:39 | React

Na to, že si písala, že táto časť bude len pre silné žalúdky, nebola až tak drsná, ako som čakala. :D Navyše mi pri tej drsnejšej časti udrelo do očí pár nezrovnalostí. Prázdne očné dulky nesvedčia predsa o brutálnom zápase, svedčia proste o tom, že Lucas prišiel o očné bulvy, čiže vrah bol brutálny, no zápas nemusel byť vôbec, na Lucasovi sa mohol vyvršiť aj posmrtne. A navyše ako mohla Lucy vedieť, že bol mŕtvy práve dva dni? (zopár dní, viac než deň...čokoľvek, dva dni sú podľa mňa akosi moc presné, skoro ako patológ) A časť so zvracaním bola napísaná dosť narýchlo, akoby si ju už chcela mať z krku a rýchlo skočiť do druhého, lenže potom sa do nej čiteteľ nevie tak dobre vcítiť a pri vracaní chvíľku trvá, než sa jedlo dostane zo žalúdka nazad do pusy, mohla si viac rozvinúť to zhnusenie a nevoľnosť. Tvrdá kritika, ale rozhodne ju tvrdo nemyslím, nechcem ti ublížiť alebo podupať sebavedomie, to nie! Príbeh sa mi páči! Úplne ma pohltí, keď ho čítam, chcem vedieť, čo bude ďalej, ako to bude! Ani sa neodvažujem tipovať, čo by sa mohlo stať! :-D Aj keď by bolo divné, keby Lucasa oživila - hlavne keď je to niekoľkodňová mŕtvola. -.-"

7 Foxie Foxie | Web | 8. june 2012 at 15:16 | React

K tým dvom dňom - ono ako nevadí, že to vedela, ale že čitateľ nevie ako! Prosto iba naraz Lucy vie, že práve dva dni, bez predošlého uvažovania! A vieš, ja nechcem byť príliš tvrdá, ale podľa mňa písať vieš, tak ti o chybkách napíšem, aby si sa mohla posunúť ďalej. A nezabudni, že posunúť sa dá iba písaním - smelo píš! ;-)

8 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | Email | Web | 13. june 2012 at 16:23 | React

No tak na to som veľmi zvedavá! Už nech je pokračovanie! 8-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement