30 Days Meme-Den pátý

27. august 2012 at 11:05 | Kirma |  30 Days Meme



Toto je velmi citlivé téma, to se přiznám. Možná si po tomto článku budete klepat na čelo a říkat, že jsem pitomá husa. Mě je to jedno, klidně si to myslete. Ale byly to moje nejtěžší okamžiky v životě.

Ale abych nechodila kolem horké kaše-mám trochu větší potíže s matikou (jaksi se u mě ,,zjistila,, diskalkule) a ve škole mi to dělá značné problémy. Navíc mám při těchto hodinách potíže se soustředěním, doma se to snažím alespoň nějak trénovat. A to všechno se podepisuje na mém prospěchu z matematiky. Na základní škole asi v osmé třídě to se mnou bylo tak zlé, že jsem propadala. A nesnesla jsem, že bych propadla k sedmákům (v té době), navíc nic nepomáhalo. Žádné doučování, žádné vysvětlování, vše bylo zbytečné, stejně jsem měla za pět. A na vysvědčení mi hrozilo 4-5, ovšem blížilo se to k pětce. Byla jsem zoufalá, jelikož byl květen. A měla jsem jen 2 měsíce na to, dohnat tu alespoň na tu čtyřku. Nebo dokonce jen měsíc. Naštěstí mě tam zachraňovaly ty trojky, co jsem měla z malých písemek.

Ovšem v té době se nedalo nic dělat.

Rodiče byli zoufalí a přicházeli s tvrdým způsobem, jak to do mě ,,násilím narvat,,: taťka mi vytiskl příklady, vysvětlil mi postup a vypočítej to. Tady se zase nabízí heslo: Házim do vody a plav. Měla jsem na to hrozně málo času (20-30 min.). Já samozřejmě byla naprosto v háji. Za každou nevědomost byl křik, poznámky, že jsem úplně pitomá a blbá, že ve škole myslim na kraviny a neučím se. Kdyby jste jen věděli, rodičové. Mamka mi zase řekla, že dokud to nevypočítám, nepůjdu spát. Šíleně a zoufale jsem brečela a prosila vyšší síly, ať mi alespoň pomůžou. Měla jsem sto chutí vyskočit z okna a něco si udělat. Chtěla jsem pryč od toho utrpení. Papír promáčely slzy zoufalosti. Pak se přidal i vztek a papír jsem poslala k zemi.

Po otázkách: ,,Už to máš vypočítaný??,, jsem přišla s nějakým číslem k tátovi a rozklepaně mu papír podávala. Samozřejmě to bylo špatně a táta byl ze mě na nervy. Po dalších takových výstupech (bylo jich asi 5) to se mnou nakonec vypočítal. Mamka přišla s informací, že další takovou várku dostanu zejtra, pozejtří, popozejtří... dokud to prostě nebudu umět.

A tak to pokračovalo dál a ani nevím, jestli bude pokračovat. To byla asi doba, kdy jsem pomýšlela na to, že se vším skoncuju. Je to sice hloupost, taková banalita, ale já si nemohla pomoct. Nechtěla jsem si ublížit jen kvůli tomu. Bylo i mnohem víc věcí. Jelikož trpěla hlavně moje citlivá psychika. Myšlenky na sebevraždu se mi můžou zjevit náhle. Ať už pocházejí z psychické šikany, z tlaku, ze stresu.... Asi patřím do blázince.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Awaran Awaran | Web | 27. august 2012 at 11:32 | React

Taky mám potíže s matematikou a článek je perfetkní. Já o sebevraždě přemejšlela .. no řekněme X krát..ale fakt nekecám.. když bych ale asi fakt chtěla zdechnout tak se asi zastřelím..rychlý bezbolestný :) Jo a co se týká tvého komentu tak..já nejdív měla ráda Jirku on se mi aj líbil a pak sem začla nejvíc fandit Jirkovi Mirkovi Michalovi a Šárce..pak kdž mirek byl pryč tak mě jirka omrzel nebo už předtím a začla sem mít ráda michala..no :))

2 kirma-lee kirma-lee | Web | 27. august 2012 at 11:56 | React

[1]: Díky :) Spíš podle toho, kam by jsi střelila-jestli do hlavy, tak to máš doopravdy rychlý a bezbolestný. Myslím, že každý z nás alespoň jednou pomýšlel na sebevraždu, ale nikdy jí neuskutečnil.

3 Mishelle Mourn Mishelle Mourn | Web | 27. august 2012 at 12:03 | React

hlúposť? to určite nie. viem čo dokáže nátlak spraviť s človekom a zvlášť keď na teba takýmto spôsobom tlačia ľudia, od ktorých by si to asi nečakala...

4 Wizie Wizie | Web | 27. august 2012 at 12:47 | React

Neklepu si na čelo. Netroufám si napsat, že tě chápu, protože jsem nikdy o sebevraždě nepřemýšlela. Vlastně - takhle na dně jsem zatím díky bohu nebyla, ať už se to týká učení, vztahů nebo čehokoliv jiného.
Ale není na tom podle mě nic hloupého, když se člověk cítí tak špatně, napadá ho spousta věcí... :-|

5 Vaše Angela Vaše Angela | Email | Web | 27. august 2012 at 13:08 | React

Každý člověk má někdy takové myšlenky, já jsem jednou měla taky chuť na všechno se vykašlat a se vším skoncovat a to jenom kvůli kamarádkám. Moje nejlepší kamarádka se měla odstěhovat a druhá nejlpší kamarádka propadala. Byla jsem z toho úplně na nervy, ale nakonec se vše vyřešilo i přesto, že kamarádka propadla a druhá se odstěhovala. Jinak mám také problémy z matikou a dřív jsem taky prožívala takové období, kdy jsem přišla domů a čekali na mě příklady, můj taťka taky není nijak vlídný.

6 kirma-lee kirma-lee | Web | 27. august 2012 at 17:33 | React

[3]: Přesně tak, máš pravdu. Ale od rodičů se do dá tak trochu čekat, že :D

[4]: Alespoň, že mi rozumíš :D Jsi šťastná osoba, Wizie.

[5]: Tak každý problém se dá určitě nějak přejít. A nedá se zase říct, že taťka není vlídný, ale chce mi pomoct. Sice je to hezký, ovšem jemnější způsob na mě asi už nefunguje, no... :/

7 *Nina* *Nina* | Web | 27. august 2012 at 23:25 | React

Tak to jsme na tom stejně. Taky celkem plavu v matice.. je pro mě totálně nepochopitelná. Také jsem vždycky dostala příklady a musela jsem to vypočítat... taťka vždycky hrozně křičel a já brečela. Vím, že to myslí dobře, ale také jsem kolikrát pomyslela na to nejhorší.

8 Terka Terka | Web | 1. september 2012 at 18:29 | React

Taky mi moc nejde matika, teda, mám z ní za tři, ale fakt se musím začít snažit. Stejně, ale maturitu z matiky dělat nechci i kdyby mi někdo dal milion nebo dva. Na konci šk. roku si navolím společenské vědy (či co to je) i kdyby si celá třída dala matiku :-D

9 laurdes laurdes | Web | 9. september 2012 at 19:55 | React

Naštěstí o sebevraždě jsem nikdy nepřemýšlela, i když jsem se několikrát dostala do hodně prekérních situací. Naštěstí rodiče zatím vždy stáli při mě, ne jako ti tvoji.. doufám, že teď už si z té matiky nic neděláš, vždyť se dá úplně v klídku žít s tím, že neumíš vypočítat kvadratickou rovnici :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement