Co je moje, do toho ti nic není

8. october 2012 at 16:31 | Kirma |  Kecy v kleci
Samozřejmě, že je nadpis myšlen s nadsázkou, ale když to tak vezmu, je to svým způsobem velmi pravdivá věta.


Měla bych mluvit o fyzických věcech, kdy asi každý člověk ví, že má právo na svůj vlastní majetek, věci a podobně a pokud on sám nechce, nikdo by mu neměl do jeho majetku zasahovat-samozřejmě našly by se výjimky, ale to je zas na jiné téma. Avšak vše si řídíme sami.

Zase tu budu trochu polemizovat nad psychickou stránkou člověka. Tato věta se asi nejlépe hodí ke svobodnému vyjadřování, svobodnému vyjádření názorů a svobodné volby (co se týče kultury a jiných zájmových oblastí). I když nemusíme jí zase brát tak doslova. No.. i když zjišťuji, že se lépe hodí na ty fyzické věci, než na ty psychologické...

Jako dítěti mi vadila jenom pouhá pitomá maličkost-když jsem někomu půjčila propisku a on mi ji ten den nevrátil. Byla jsem schopná si jí od toho člověka druhý den vynutit ať chtěl, nebo ne. Anebo jaká hádka se dokázala strhnout kvůli jedné pastelce..? To bylo k neuvěření. Teď, když se ohlédnu zpátky si říkám, že takové prkotiny toho docela ovlivňovaly dost v mém životě. Těch prkotin bylo však mnohem více, tohle byly jen nějaké příklady. Kdybych si měla promítnout celé dětství úplně odznova, musela bych tu projekci nejspíše roztřískat na malinké kousíčky. Ano, tak se za svoje chování stydím.

A dnes? Když si někdo s mým dovolením vypůjčí propisku a nevrátí mi jí, nic s tím nenadělám-prostě si vezmu novou. Dnes už to totiž nikdo neřeší, propisky se totiž dají sehnat všude a levně... někdy dokonce i zadarmo (ano, volební kampaně a lákání lidí na různé soutěže jsou toho typickým příkladem), takže není o co stát. I když vždycky je lepší mít u sebe zásobu propisek, než při testu zjistit, že vám dopsala a vy jste totálně v háji, protože máte pouze jednu, se spolužákem se nesmíte při testu bavit a je vám trapný požádat učitele... ale to jsem zase odbočila úplně někam jinam.

Zkrátka a dobře-je lepší si hlídat svoje věci a mít právo na svůj majetek, než si pořád něco nechávat rozkrádat, přinejhorším zabavovat.. rozhodně to není příjemné. Prostě: ,,Co je moje, do toho ti nic není.,, Dokud se nerozhodnete sami o vypůjčení, nebo darování.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Awaran Awaran | 8. october 2012 at 17:28 | React

ode mě si dve pipky před dvouma rokama pujčili nužky a nevratily xDDD a svadily to ejdna na druhou kdo to měl posledníé... nakonec sem nedostala nužky ani prachy..dost mě to nasralo xDD jiank pěkný článek .DD

2 Wizie Wizie | Web | 8. october 2012 at 18:32 | React

*Souhlasně přikyvuje* Naposledy jsem svou propisku půjčila spolužačce, která mi ji samozřejmě ani po dvou dnech nevrátila s tím, že mi ji "o hodině posílala". Ano, je to jen hloupá propiska, ale přesně tohle už se mi u ní stalo nejméně pětkrát, a to nejen s tužkou. Dávám si proto pozor na to, komu své věci půjčuji. Tedy - snažím se.
Dobrá úvaha :)

3 Vaše Angela Vaše Angela | Email | Web | 8. october 2012 at 19:16 | React

Pěkný článek, dřív jsem taky vyvolávala hádky kvůli blbostem, jako jsou třeba fixy nebo propisky. Jeden spolužák si ode mě třeba půjčil propisku minulý rok a ještě mi ji nevrátil. Jinak si radši nosím svoje věci, protože se může stát, že si od někoho něco půjčím a pak mu to zapomenu vrátit :D

4 Julcha Julcha | Web | 8. october 2012 at 20:50 | React

jo, přesně to mi vždycky vadilo u jedný mojí kámošky. Je taková zapomnětlivá, peníze už se jí snažim nepujčovat, protože si nikdy nenosí peněženku a pořád po mě chce nějaký pastelky, který mi pak docházej... Jako když mi někdo nevrátí propisku, tak se z toho nezblázním, jen mi vadí když se to opakuje nebo když jde právě o ty peníze...

5 Vendy Vendy | Email | Web | 13. october 2012 at 19:05 | React

Na jednu stranu - měla jsi pravdu. Ty jsi tužku půjčila, měla ti být vrácena.
Na druhou stranu, dnes už leccos odepíšeme a jedeme dál. Život je ve znamení ztrát, a pokud jde jen o tužky (nebo zapalovače), tak to ještě není tak zlé.
Horší je, když někomu půjčíš peníze a on ti je nevrátí.

6 Neriah Neriah | Web | 23. october 2012 at 14:36 | React

Já obtížně snáším, mám-li někomu něco půjčit. Ne že bych byla sobecká nebo tak, to si o sobě nemyslím, jen je mi nepříjemné, pokud se někdo mých věcí třeba dotýká. Těžko se to vysvětluje. Ale zase záleží na tom, o co se jedná. Samozřejmě kvůli maličkosti nešílím. Když jsem byla malá, bratr mi vždycky kradl dřevěné kostky z krabice. Měla jsem jich určitý počet a vždy, když jsem zjistila, že mi jedna chybí, začal hysterák... Nevím proč. A už vůbec nechápu, proč mi je bratr bral - měl dvakrát tak větší krabici než já a kostek měl vždy dostatek. :D Ale po čase jsem ztrátu maličkostí přestala řešit - už několikrát mi někteří nevrátili docela dost peněz, a to mi přijde mnohem horší, než tuška, lžíce či podobná blbost.

7 kirma-lee kirma-lee | Web | 23. october 2012 at 15:58 | React

[6]: Jasně, máš pravdu, oproti penězům jsou tyto hmotné předměty naprostými banalitami, co se týče půjčování. Ale také je to přeci jen náš majetek. A lidé, kteří berou i tu část zodpovědnosti na sebe tím, že si danou věc půjčí, by to měli vzít na vědomí.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement